Čtvrtá Mojžíšova 1:47-14:42

Bible 21

⁴⁷ Mezi ně však nebyli podle svých otcovských pokolení započteni levité. ⁴⁸ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ⁴⁹ „Pokolení Levi nesčítej, nezahrnuj je do počtu synů Izraele. ⁵⁰ Levitům svěříš Příbytek svědectví, veškeré jeho vybavení i vše, co k němu náleží. Oni budou Příbytek s veškerým jeho vybavením nosit, budou při něm sloužit a kolem Příbytku budou tábořit. ⁵¹ Když se bude Příbytek chystat na cestu, levité jej složí; když se bude Příbytek chystat k táboření, levité jej vztyčí. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, však zemře. ⁵² Synové Izraele budou tábořit po svých uskupeních, každý při svém praporu, po svých oddílech. ⁵³ Levité však budou tábořit kolem Příbytku svědectví, aby obec synů Izraele nestihl hrozný hněv; proto budou levité držet stráž u Příbytku svědectví.“

⁵⁴ A synové Izraele udělali všechno přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.

Uspořádání tábora

2 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: ² „Ať synové Izraele táboří každý při svém praporu, pod korouhví svých otcovských domů; ať táboří vpovzdálí okolo Stanu setkávání.“

³ Vepředu, na východě, táboří po svých oddílech prapor Judova uskupení: vůdce Judových synů Nachšon, syn Aminadabův, ⁴ a jeho vojsko o počtu 74 600 mužů.

⁵ Vedle něj táboří pokolení Isachar: vůdce Isacharových synů Netaneel, syn Cuarův, ⁶ a jeho vojsko o počtu 54 400 mužů.

⁷ Dále pokolení Zabulon: vůdce Zabulonových synů Eliab, syn Chelonův, ⁸ a jeho vojsko o počtu 57 400 mužů.

⁹ Celkem v oddílech Judova uskupení: 186 400 mužů. Ti pochodují jako první.

¹⁰ Na jihu táboří po svých oddílech prapor Rubenova uskupení: vůdce Rubenových synů Elicur, syn Šedeurův, ¹¹ a jeho vojsko o počtu 46 500 mužů.

¹² Vedle něj táboří pokolení Šimeon: vůdce Šimeonových synů Šelumiel, syn Curišadajův, ¹³ a jeho vojsko o počtu 59 300 mužů.

¹⁴ Dále pokolení Gád: vůdce Gádových synů Eljasaf, syn Deuelův, ^{[a] 15} a jeho vojsko o počtu 45 650 mužů.

¹⁶ Celkem v oddílech Rubenova uskupení: 151 450 mužů. Ti pochodují druzí.

¹⁷ Uprostřed všech uskupení putuje Stan setkávání s uskupením levitů. Jak táboří, tak pochodují; každý na svém místě při svém praporu.

¹⁸ Na západě táboří po svých oddílech prapor Efraimova uskupení: vůdce Efraimových synů Elišama, syn Amihudův, ¹⁹ a jeho vojsko o počtu 40 500 mužů.

²⁰ Vedle něj pokolení Manases: vůdce Manasesových synů Gamaliel, syn Pedacurův, ²¹ a jeho vojsko o počtu 32 200 mužů.

²² Dále pokolení Benjamín: vůdce Benjamínových synů Abidan, syn Gideoniho, ²³ a jeho vojsko o počtu 35 400 mužů.

²⁴ Celkem v oddílech Efraimova uskupení: 108 100 mužů. Ti pochodují třetí.

²⁵ Na severu táboří po svých oddílech prapor Danova uskupení: vůdce Danových synů Achiezer, syn Amišadajův, ²⁶ a jeho vojsko o počtu 62 700 mužů.

²⁷ Vedle něj táboří pokolení Ašer: vůdce Ašerových synů Pagiel, syn Okranův, ²⁸ a jeho vojsko o počtu 41 500 mužů.

²⁹ Dále pokolení Neftalí: vůdce Neftalímových synů Achira, syn Enanův, ³⁰ a jeho vojsko o počtu 53 400 mužů.

³¹ Celkem v oddílech Danova uskupení: 157 600 mužů. Ti pochodují po svých praporech jako poslední.

³² Toto je součet synů Izraele podle jejich otcovských domů. Celkem jich v oddílech všech uskupení bylo 603 550 mužů. ³³ Podle Hospodinova příkazu Mojžíšovi však s ostatními Izraelity nebyli sečteni levité.

³⁴ Synové Izraele udělali všechno přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi: tak tábořili po svých praporech a tak táhli, každý podle svých rodů při domě svých otců.

Levité

3 Toto je příběh Árona a Mojžíše v době, kdy Hospodin mluvil s Mojžíšem na hoře Sinaj.

² A toto jsou jména Áronových synů: prvorozený Nádab, dále Abihu, Eleazar a Itamar; ³ to jsou jména Áronových synů, pomazaných kněží pověřených ke kněžské službě. ⁴ Nádab a Abihu však bezdětní zemřeli před Hospodinem, když na poušti Sinaj před Hospodinem obětovali nepatřičný oheň. ^[b] Proto spolu se svým otcem Áronem konali kněžskou službu Eleazar a Itamar.

⁵ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ⁶ „Přiveď pokolení Levi a postav je před kněze Árona, aby mu pomáhali. ⁷ Svou službou při Příbytku budou plnit jeho povinnost i povinnost celé obce vůči Stanu setkávání. ⁸ Budou také pečovat o veškeré náčiní Stanu setkávání a službou při Příbytku budou plnit povinnost synů Izraele. ⁹ Odevzdej tedy levity Áronovi a jeho synům, ať mu jsou z řad Izraelitů zcela odevzdáni. ¹⁰ Árona a jeho syny pověříš, aby zachovávali své kněžství. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, však zemře.“

¹¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ¹² „Hle, já jsem si namísto všech prvorozených, kteří mezi Izraelci otvírají lůno, vybral z řad synů Izraele levity. Levité jsou tedy moji, ¹³ neboť všichni prvorození jsou moji. V den, kdy jsem pobil všechny prvorozené v Egyptě, jsem zasvětil všechny prvorozené v Izraeli, jak lidi, tak zvířata, sobě. Jsou moji. ^[c] Já jsem Hospodin.“

¹⁴ Hospodin promluvil k Mojžíšovi na poušti Sinaj: ¹⁵ „Sečti Leviho syny podle jejich otcovských domů a rodů; sečti všechny muže od stáří jednoho měsíce.“ ¹⁶ Mojžíš je tedy podle Hospodinova rozkazu sečetl, jak mu bylo přikázáno.

¹⁷ Toto jsou Leviho synové, jmenovitě: Geršon, Kehat a Merari.

¹⁸ Toto jsou jména Geršonových synů po jejich rodech: Libni a Šimei.

¹⁹ Kehatovi synové po svých rodech: Amram, Jishar, Hebron a Uziel.

²⁰ Synové Merariho po svých rodech: Machli a Muši.

Toto jsou levitské rody podle svých otcovských domů.

²¹ Z Geršona vzešel rod libnijský a šimeiský; to jsou geršonské rody. ²² Podle seznamu čítaly 7 500 mužů starších jednoho měsíce. ²³ Geršonské rody tábořily za Příbytkem, na západní straně. ²⁴ Vůdcem geršonského otcovského domu byl Eljasaf, syn Laelův. ²⁵ Geršonovi synové dostali ve Stanu setkávání do opatrování Příbytek, stan, jeho pokrývku, závěs ke vchodu do Stanu setkávání, ²⁶ zástěny nádvoří, závěs pro vchod do nádvoří, které je kolem Příbytku a oltáře, jeho lana, a to se vší příslušnou službou.

²⁷ Z Kehata vzešel rod amramský, jisharský, hebronský a uzielský; to jsou kehatské rody. ²⁸ Čítaly celkem 8 600 mužů starších jednoho měsíce. Ti měli na starost svatyni. ²⁹ Rody Kehatových synů tábořily na jižní straně Příbytku. ³⁰ Vůdcem otcovského domu kehatských rodů byl Elicafan, syn Uzielův. ³¹ Dostali do opatrování Truhlu, stůl, svícen, oltáře, vybavení svatyně, které používali ke službě, a závěs, a to se vší příslušnou službou. ³² Vůdcem levitských vůdců byl Eleazar, syn kněze Árona; jemu byli svěřeni ti, kdo plní povinnost vůči svatyni.

³³ Z Merariho vzešel rod machlijský a mušijský; to jsou merarijské rody. ³⁴ Podle seznamu čítaly 6 200 mužů starších jednoho měsíce. ³⁵ Vůdcem otcovského domu merarijských rodů byl Curiel, syn Abichailův. Tábořili na severní straně Příbytku. ³⁶ Synům Merariho byly do opatrování svěřeny desky Příbytku, jeho svlaky, sloupy, patky a veškeré náčiní k nim, a to se vší příslušnou službou. ³⁷ Dále sloupy okolo nádvoří, jejich patky a kolíky s jejich lany.

³⁸ Vepředu, na východě, tábořili před Příbytkem, totiž před Stanem setkávání, Mojžíš, Áron a jeho synové. Drželi za syny Izraele stráž před svatyní. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, však měl zemřít.

³⁹ Levité, které Mojžíš s Áronem podle Hospodinova rozkazu sečetl po jejich rodech, čítali celkem 22 000 mužů starších jednoho měsíce.

⁴⁰ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Sečti mezi syny Izraele všechny prvorozené muže starší jednoho měsíce a pořiď jejich jmenný seznam. ⁴¹ Namísto všech prvorozených synů Izraele pak pro mne vezmeš levity. Já jsem Hospodin. Namísto všeho prvorozeného dobytka synů Izraele vezmeš dobytek levitů.“

⁴² Mojžíš tedy podle Hospodinova příkazu sečetl všechny prvorozené syny Izraele. ⁴³ Všech prvorozených starších jednoho měsíce bylo na jmenném seznamu 22 273.

⁴⁴ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ⁴⁵ „Vezmi levity namísto všech prvorozených mezi syny Izraele a dobytek levitů namísto jejich dobytka, neboť levité jsou moji. Já jsem Hospodin. ⁴⁶ A jako výplatné za těch 273 prvorozených synů Izraele, kteří převyšují počet levitů, ⁴⁷ vybereš po pěti šekelech za hlavu (měřeno podle šekelu svatyně; šekel je 20 ger). ^{[d] 48} To stříbro pak dáš Áronovi a jeho synům jako výplatné za ty, kdo převyšují jejich počet.“

⁴⁹ A tak Mojžíš vybral výplatné stříbro za ty, kdo převyšovali počet mužů vykoupených levity. ⁵⁰ Vybral za prvorozené syny Izraele 1 365 šekelů ^[e] stříbra (měřeno podle šekelu svatyně). ⁵¹ Podle Hospodinova rozkazu pak Mojžíš předal výplatné stříbro Áronovi a jeho synům, jak mu Hospodin přikázal.

Synové Kehatovi

4 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: ² „Sečti Kehatovy syny z řad synů Leviho podle jejich rodů a otcovských domů. ³ Započti každého ve věku od třiceti do padesáti let, kdo je schopen služby, aby pracoval na díle při Stanu setkávání.

⁴ Toto bude služba Kehatových synů ve Stanu setkávání: nejsvětější věci. ⁵ Než tábor potáhne dál, vstoupí Áron se svými syny dovnitř, sejmou zastírající oponu a tou přikryjí Truhlu svědectví. ⁶ Na ni pak položí přikrývku z odolných usní ^[f] a navrch rozprostřou přehoz, celý z modré látky, a provléknou tyče.

⁷ Potom prostřou přehoz z modré látky na stole chlebů předložení a na něj rozloží mísy, pohárky, číše a konvice pro úlitby; na stole bude zůstávat každodenní chléb. ⁸ Na to vše pak rozprostřou přehoz z šarlatové látky, přikryjí ho pokrývkou z odolných usní a provléknou tyče.

⁹ Potom vezmou přehoz z modré látky, přikryjí svícen k svícení i s jeho kahany, kleštěmi, pánvicemi na uhlí a veškerými nádobami na olej, jichž se užívá k jeho obsluze, ¹⁰ zabalí jej i s jeho veškerým náčiním do pokrývky z odolných usní a položí na nosítka.

¹¹ Také na zlatý oltář prostřou přehoz z modré látky, přikryjí ho pokrývkou z odolných usní a provléknou tyče.

¹² Potom vezmou veškeré služebné náčiní, které se používá ke službě ve svatyni, zabalí je do přehozu z modré látky, přikryjí je pokrývkou z odolných usní a položí na nosítka.

¹³ Pak vyberou z oltáře popel, prostřou na oltáři přehoz z purpurové látky ¹⁴ a na něj položí veškeré oltářní náčiní, které používají k jeho obsluze – pánvice na uhlí, vidlice, lopaty a obětní misky – všechno oltářní náčiní. Přes ně rozprostřou přikrývku z odolných usní a provléknou tyče.

¹⁵ Poté, co Áron se svými syny dokončí přikrývání svatých věcí a veškerého vybavení svatyně, než tábor potáhne dál, teprve tehdy přijdou Kehatovi synové, aby to nesli. Svatých věcí se nedotknou, aby nezemřeli. Toto je břemeno Kehatových synů při Stanu setkávání.

¹⁶ Eleazarovi, synu kněze Árona, pak bude svěřen olej ke svícení, kadidlo z vonných látek, každodenní moučná oběť a olej pomazání. Bude mít dozor nad celým Příbytkem a nade vším, co je v něm – nad svatými věcmi i jejich příslušenstvím.“

¹⁷ Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: ¹⁸ „Nedopustíte, aby byl kmen kehatských rodů vyhlazen z řad levitů. ¹⁹ Aby zůstali naživu a nezemřeli, když přistupují k nejsvětějším věcem, naložíte s nimi takto: přijde Áron a jeho synové a každému z nich určí jeho službu a jeho břemeno. ²⁰ Oni sami však nesmí vejít a zahlédnout, jak jsou baleny svaté věci, aby nezemřeli.“

Synové Geršonovi

²¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ²² „Sečti také Geršonovy syny podle jejich otcovských domů a rodů. ²³ Sečti ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo je schopen nastoupit službu, aby konal práci při Stanu setkávání.

²⁴ Toto bude služba geršonských rodů, jejich úkoly a břemena: ²⁵ Budou nosit plachty a houně Příbytku, Stan setkávání, jeho pokrývku i pokrývku z odolných usní, která je na ní, dále závěs ke vchodu do Stanu setkávání, ²⁶ zástěny nádvoří, závěs pro vchod do brány nádvoří, které je kolem Příbytku a oltáře, jejich lana a veškeré příslušenství k jejich službě. A budou konat službu ve všem, co jim bylo uloženo. ²⁷ Veškerá služba Geršonových synů se bude dít podle rozkazů Árona a jeho synů – to platí pro všechna jejich břemena a pro všechnu jejich službu. Všechna jejich břemena svěříte do jejich opatrování. ²⁸ To bude služba geršonských rodů při Stanu setkávání a jejich zodpovědnost pod vedením Itamara, syna kněze Árona.“

Synové Merariho

²⁹ „Syny Merariho rovněž sečti podle jejich rodů a otcovských domů. ³⁰ Sečti ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo je schopen nastoupit službu, aby konal práci při Stanu setkávání.

³¹ Při veškeré své službě při Stanu setkávání budou zodpovědni za tato břemena: desky Příbytku, jejich svlaky, sloupy, patky, ³² dále sloupy okolo nádvoří, jejich patky a kolíky s jejich lany a veškerým jejich náčiním, a to se vší příslušnou službou. Každému jmenovitě určíte, jaké břemeno má nosit. ³³ To bude služba merarijských rodů při veškeré jejich práci při Stanu setkávání pod vedením Itamara, syna kněze Árona.“

Sčítání levitských rodů

³⁴ Mojžíš s Áronem a s představenými obce sečetl Kehatovy syny podle jejich rodů a otcovských domů. ³⁵ Započítal ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání, ³⁶ a bylo jich po jejich rodech započteno 2 750. ³⁷ Toto je součet kehatských rodů, součet všech sloužících při Stanu setkávání, které Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem.

³⁸ Rovněž Geršonovi synové byli sečteni podle svých rodů a otcovských domů: ³⁹ Ve věku od třiceti do padesáti let byl započten každý, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání. ⁴⁰ Jejich součet po jejich rodech a otcovských domech činil 2 630. ⁴¹ Toto je součet geršonských rodů, součet všech sloužících při Stanu setkávání, které Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu.

⁴² Také merarijské rody byly sečteny podle svých rodů a otcovských domů: ⁴³ Ve věku od třiceti do padesáti let byl započten každý, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání. ⁴⁴ Jejich součet po jejich rodech a otcovských domech činil 3 200. ⁴⁵ Toto je součet merarijských rodů, které Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem.

⁴⁶ Mojžíš s Áronem a s vůdci Izraele sečetl všechny levity podle jejich rodů a otcovských domů, ⁴⁷ všech, kdo byli ve věku od třiceti do padesáti let schopni díla služby při Stanu setkávání a díla nošení břemen. ⁴⁸ Jejich celkový počet byl 8 580. ⁴⁹ Podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem byla každému z nich určena jeho služba a jeho břemeno.

A tak byli sečteni, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.

Čistota tábora

5 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ² „Přikaž synům Izraele, ať z tábora vykážou každého malomocného, ^[g] každého trpícího výtokem ^[h] a každého, kdo se poskvrnil při mrtvém. ³ Vykažte jak muže, tak ženu, vykažte je z tábora ven, aby neposkvrnili tábor těch, mezi nimiž přebývám já sám.“ ⁴ Synové Izraele tak tedy učinili a vykázali je z tábora ven přesně tak, jak Hospodin pověděl Mojžíšovi.

Náhrada škody

⁵ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ⁶ „Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena dopustí kteréhokoli hříchu vůči člověku, a tak se zpronevěří Hospodinu, takový člověk se provinil. ⁷ Vyzná tedy svůj hřích, jehož se dopustil, nahradí škodu v plné výši, přidá ještě pětinu navíc a odevzdá to tomu, vůči komu se provinil. ^{[i] 8} Kdyby po poškozeném nezůstal příbuzný, jemuž by se nahradila škoda, bude odškodnění odevzdáno Hospodinu pro kněze, a to kromě berana, jímž se za něj vykoná obřad smíření.

⁹ Ze všech svatých darů, které mu synové Izraele přinesou, připadne vždy obětní příspěvek knězi. ¹⁰ Všechny svaté dary patří vždy dárci, ale co kdo dá knězi, patří knězi.“

Zákon žárlivosti

¹¹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ¹² „Mluv k synům Izraele: Kdyby se od někoho odklonila manželka a byla mu nevěrná, ¹³ kdyby s ní spal jiný muž a kdyby s ní bez vědomí jejího manžela obcoval, takže by se v tajnosti poskvrnila beze svědků a nepřistižena, učiníte toto: ¹⁴ Zmocní-li se muže žárlivost vůči jeho manželce, ať už se skutečně poskvrnila či nikoliv, ¹⁵ přivede ji ke knězi a přinese za ni jako oběť desetinu efy ^[j] ječné mouky. Nepolije ji však olejem a nepoloží na ni kadidlo, ^[k] neboť je to moučná oběť žárlivosti, moučná oběť připomínky, která má poukázat na vinu.

¹⁶ Kněz ji pak vezme a postaví ji před Hospodina. ¹⁷ Kněz nabere do hliněné nádoby svatou vodu, ^[l] vezme trochu prachu z podlahy Příbytku a hodí jej do té vody. ¹⁸ Když tu ženu postaví před Hospodina, rozpustí jí vlasy a do rukou jí vloží moučnou oběť připomínky, jež je moučnou obětí žárlivosti. Kněz pak bude mít v ruce hořkou vodu prokletí ¹⁹ a bude ženu zapřísahat: ‚Jestliže s tebou žádný muž nespal a neodklonila ses od svého manžela k nečistotě, buď zproštěna účinku této hořké vody prokletí. ²⁰ Jestliže ses však od svého manžela odklonila a poskvrnila ses, když s tebou obcoval jiný muž než tvůj manžel‘ – ²¹ tehdy kněz bude tu ženu zapřísahat přísežnou kletbou a řekne jí – ‚pak ať tě Hospodin uprostřed tvého lidu učiní kletbou a zlořečením! Ať dopustí, aby tvůj klín zvadl a tvé lůno oteklo! ²² Ať tato hořká voda prokletí vnikne do tvých útrob, aby tvé lůno oteklo a tvůj klín zvadl!‘

A žena odpoví: ‚Amen, ať se tak stane.‘

²³ Kněz pak tyto kletby napíše na pergamen a spláchne je do hořké vody. ²⁴ Hořkou vodu prokletí dá té ženě vypít, aby se v ní obrátila v hořkost. ²⁵ Potom kněz vezme z její ruky moučnou oběť žárlivosti, nabídne ji Hospodinu a přinese ji k oltáři. ²⁶ Vezme z té moučné oběti do hrsti památeční díl a nechá jej dýmat na oltáři. Potom dá ženě vypít tu vodu. ²⁷ Pokud se poskvrnila a dopustila se vůči svému manželu nevěry, voda prokletí v ní zhořkne, její lůno oteče a její klín zvadne, a tak se ta žena stane ve svém lidu kletbou. ²⁸ Pokud se však neposkvrnila a je čistá, bude zproštěna nařčení a bude moci počít dítě.

²⁹ Toto je zákon žárlivosti. Platí v případech, kdy se žena odklonila od svého manžela, a tak se poskvrnila, ³⁰ nebo když se muže zmocní žárlivost vůči jeho manželce. Postaví ji před Hospodina a kněz při ní vykoná vše podle tohoto předpisu. ³¹ Manžel bude prost viny, žena však svou vinu ponese.“

Zákon o nazírech

6 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ² „Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena rozhodne složit zvláštní nazírský slib, ^[m] aby se zasvětil Hospodinu, ³ bude se zdržovat vína i piva; nenapije se vinného octu ani jiného kvašeného nápoje, nenapije se žádné šťávy z hroznů a nebude hrozny ani jíst, ať už čerstvé nebo sušené. ⁴ Po celou dobu svého zasvěcení neokusí nic pocházejícího z vinné révy, od zrnka až po slupku.

⁵ Po celou dobu jeho nazírského slibu se jeho hlavy nedotkne břitva. Dokud nevyprší doba jeho oddělení pro Hospodina, bude svatý; vlasy na hlavě si nechá volně růst.

⁶ Po všechny dny svého zasvěcení Hospodinu se nepřiblíží k mrtvému. ⁷ Neposkvrní se ani při svém otci, matce, bratru ani sestře, kdyby zemřeli, neboť má na hlavě znak zasvěcení svému Bohu. ⁸ Po všechny dny svého zasvěcení bude svatý Hospodinu.

⁹ Kdyby však v jeho blízkosti někdo zemřel náhlou smrtí, a tak poskvrnil znak zasvěcení na jeho hlavě, oholí si hlavu v den svého očišťování; oholí si ji v sedmý den. ¹⁰ Osmého dne pak přinese knězi ke vchodu do Stanu setkávání dvě hrdličky nebo dvě holoubata ¹¹ a kněz přinese jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť. Tak za něj vykoná obřad smíření, neboť se prohřešil při mrtvém. Toho dne znovu posvětí svou hlavu ¹² a všechny dny svého nazírství zasvětí Hospodinu. Přinese ročního beránka jako oběť odškodnění a předchozí dny se zruší, neboť poskvrnil své nazírství.

¹³ A toto je zákon ohledně nazíra: V den, kdy vyprší doba jeho zasvěcení, bude přiveden ke vchodu do Stanu setkávání ¹⁴ a bude obětovat svůj dar Hospodinu: jednoho ročního beránka bez vady jako zápalnou oběť, jednu roční ovečku bez vady jako oběť za hřích a jednoho berana bez vady jako pokojnou oběť, ¹⁵ dále koš nekvašeného pečiva z jemné mouky, bochánky zadělané olejem, nekvašené placky pomazané olejem a s nimi patřičné moučné oběti a úlitby.

¹⁶ Kněz to přinese před Hospodina a vykoná nazírovu oběť za hřích a jeho zápalnou oběť. ¹⁷ Berana pak připraví jako pokojnou oběť Hospodinu spolu s košem nekvašeného pečiva a vykoná jeho moučnou oběť a jeho úlitbu.

¹⁸ Nazír si pak u vchodu do Stanu setkávání oholí vlasy, znamení svého nazírského zasvěcení, vezme je a vloží do ohně pod pokojnou obětí.

¹⁹ Kněz vezme z onoho berana vařené plece, z koše vezme jeden nekvašený bochánek a jednu nekvašenou placku a poté, co si nazír oholí znamení svého zasvěcení, vloží to vše do jeho dlaní. ²⁰ Kněz to pak zvedáním nabídne Hospodinu. Společně s hrudím pozvedání a kýtou odevzdání jsou tyto věci svatým darem pro kněze. Teprve poté smí nazír znovu pít víno.

²¹ Toto je zákon o nazírovi skládajícím slib. Jeho dar Hospodinu za jeho zasvěcení bude odpovídat slibu, který učinil (kromě toho, co by chtěl přidat podle svých možností).“

Kněžské požehnání

²² Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ²³ „Mluv k Áronovi a jeho synům: Takto budete žehnat synům Izraele; budete jim říkat:

²⁷ Tak budou pronášet mé jméno nad syny Izraele, a já jim požehnám.“

Dary izraelských vůdců

7 V den, kdy Mojžíš dokončil stavbu Příbytku, ^[n] pomazal a posvětil jej i veškeré jeho vybavení a rovněž tak oltář a veškeré jeho vybavení. Když to vše pomazal a posvětil, ² přistoupili vůdcové Izraele, náčelníci otcovských rodů, totiž vůdcové pokolení, pověření sčítáním, ³ a přivedli jako svůj dar před Hospodina šest krytých vozů a dvanáct býků (vůz za každé dva vůdce a za každého jeden býk). Když je přivedli před Příbytek,

⁴ Hospodin řekl Mojžíšovi: ⁵ „Přijmi to od nich, ať to slouží ke službě při Stanu setkávání. Rozděl to levitům, každému v souladu s jeho službou.“

⁶ Mojžíš tedy vzal vozy i býky a dal je levitům. ⁷ Geršonovým synům dal vzhledem k jejich službě ^[o] dva vozy a čtyři býky. ⁸ Synům Merariho dal vzhledem k jejich službě ^[p] pod vedením Itamara, syna kněze Árona, čtyři vozy a osm býků. ⁹ Kehatovým synům ale nedal žádné, neboť jim náleží služba při svatých věcech, které se nosí na ramenou. ^[q]

¹⁰ V den, kdy byl oltář pomazán, přinesli vůdcové své dary k jeho zasvěcení a položili je před oltář. ¹¹ Hospodin Mojžíšovi řekl: „Ať přináší své dary k zasvěcení oltáře jeden vůdce po druhém, každý vůdce v jeden den.“

¹² Prvního dne přinesl svůj dar Nachšon, syn Aminadabův z pokolení Juda.

¹³ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, ^[r] jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech ^[s] (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ¹⁴ jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, ^[t] plný kadidla, ¹⁵ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ¹⁶ jeden kozel k oběti za hřích, ¹⁷ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Nachšona, syna Aminadabova.

¹⁸ Druhého dne svůj dar přinesl Netaneel, syn Cuarův, vůdce pokolení Isachar.

¹⁹ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ²⁰ jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ²¹ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ²² jeden kozel k oběti za hřích, ²³ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Netaneela, syna Cuarova.

²⁴ Třetího dne předstoupil vůdce Zabulonových synů Eliab, syn Chelonův.

²⁵ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ²⁶ jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ²⁷ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ²⁸ jeden kozel k oběti za hřích, ²⁹ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Eliaba, syna Chelonova.

³⁰ Čtvrtého dne předstoupil vůdce Rubenových synů Elicur, syn Šedeurův.

³¹ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ³² jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ³³ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ³⁴ jeden kozel k oběti za hřích, ³⁵ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar vůdce Rubenových synů Elicura, syna Šedeurova.

³⁶ Pátého dne předstoupil vůdce Šimeonových synů Šelumiel, syn Curišadajův.

³⁷ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ³⁸ jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ³⁹ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ⁴⁰ jeden kozel k oběti za hřích, ⁴¹ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Šelumiela, syna Curišadajova.

⁴² Šestého dne předstoupil vůdce Gádových synů Eljasaf, syn Deuelův.

⁴³ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ⁴⁴ jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ⁴⁵ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ⁴⁶ jeden kozel k oběti za hřích, ⁴⁷ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Eljasafa, syna Deuelova.

⁴⁸ Sedmého dne předstoupil vůdce Efraimových synů Elišama, syn Amihudův.

⁴⁹ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ⁵⁰ jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ⁵¹ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ⁵² jeden kozel k oběti za hřích, ⁵³ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Elišamy, syna Amihudova.

⁵⁴ Osmého dne předstoupil vůdce Manasesových synů Gamaliel, syn Pedacurův.

⁵⁵ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ⁵⁶ jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ⁵⁷ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ⁵⁸ jeden kozel k oběti za hřích, ⁵⁹ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Gamaliela, syna Pedacurova.

⁶⁰ Devátého dne předstoupil vůdce Benjamínových synů Abidan, syn Gideoniho.

⁶¹ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ⁶² jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ⁶³ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ⁶⁴ jeden kozel k oběti za hřích, ⁶⁵ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Abidana, syna Gideoniho.

⁶⁶ Desátého dne předstoupil vůdce Danových synů Achiezer, syn Amišadajův.

⁶⁷ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ⁶⁸ jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ⁶⁹ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ⁷⁰ jeden kozel k oběti za hřích, ⁷¹ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Achiezera, syna Amišadajova.

⁷² Jedenáctého dne předstoupil vůdce Ašerových synů Pagiel, syn Okranův.

⁷³ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ⁷⁴ jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ⁷⁵ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ⁷⁶ jeden kozel k oběti za hřích, ⁷⁷ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Pagiela, syna Okranova.

⁷⁸ Dvanáctého dne předstoupil vůdce Neftalímových synů Achira, syn Enanův.

⁷⁹ Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti, ⁸⁰ jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plný kadidla, ⁸¹ jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti, ⁸² jeden kozel k oběti za hřích, ⁸³ dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Achiry, syna Enanova.

⁸⁴ Toto byl dar vůdců Izraele k zasvěcení oltáře v den, kdy byl pomazán: 12 stříbrných mís, 12 stříbrných obětních misek, 12 zlatých pohárků.

⁸⁵ Každá stříbrná mísa vážila 130 šekelů a každá obětní miska 70. Stříbrné nádobí vážilo celkem 2 400 šekelů ^[u] svatyně.

⁸⁶ Každý z dvanácti zlatých pohárků plných kadidla vážil 10 šekelů. Zlaté pohárky vážily celkem 120 šekelů ^[v] svatyně.

⁸⁷ Souhrn dobytka k zápalné oběti (s jejich moučnou obětí): 12 býčků, 12 beranů, 12 ročních beránků.

K oběti za hřích: 12 kozlů.

⁸⁸ Souhrn dobytka k pokojné oběti: 24 býčků, 60 beranů, 60 kozlů, 60 ročních beránků.

Toto byl dar k zasvěcení oltáře poté, co byl pomazán.

⁸⁹ A když Mojžíš vcházel do Stanu setkávání, aby s ním Bůh mluvil, slyšel hlas, jenž k němu promlouval z místa mezi dvěma cheruby nad slitovnicí ležící na Truhle svědectví; tak k němu promlouval. ^[w]

Rozsvěcování svícnu

8 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ² „Řekni Áronovi: Když budeš rozsvěcovat kahany, dbej, ať těch sedm kahanů vrhá světlo dopředu před svícen.“

³ Áron to tedy učinil; rozsvítil kahany směrem dopředu před svícen, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ⁴ Samotný svícen byl od dříku až po květy vytepán ze zlata. Mojžíš zhotovil svícen přesně podle vzoru, který mu Hospodin ukázal na hoře. ^[x]

Očištění levitů

⁵ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ⁶ „Vezmi z řad synů Izraele levity a očisti je. ⁷ Očistíš je tímto způsobem: pokropíš je vodou rozhřešení a oni si oholí celé tělo břitvou a vyperou si oděv. Tak budou očištěni. ⁸ Ať vezmou mladého býčka spolu s moučnou obětí z jemné mouky zadělané olejem; ty pak vezmi druhého mladého býčka k oběti za hřích. ⁹ Přiveď levity před Stan setkávání a shromáždi tam celou izraelskou obec. ¹⁰ Když levity přivedeš před Hospodina, synové Izraele na ně vloží ruce ¹¹ a Áron levity nabídne Hospodinu jako obětní dar synů Izraele, aby konali službu Hospodinu.

¹² Levité ať pak vloží ruce na hlavy těch býků. Jednoho obětuj jako oběť za hřích a druhého jako zápalnou oběť Hospodinu k vykoupení levitů. ¹³ Potom levity postav před Árona a před jeho syny a nabídni je jako obětní dar Hospodinu. ¹⁴ Tak oddělíš levity z řad synů Izraele a levité budou moji.

¹⁵ Poté, co je očistíš a nabídneš jako obětní dar, vstoupí levité do služby při Stanu setkávání, ¹⁶ neboť jsou mi z řad synů Izraele zcela odevzdáni. Vzal jsem si je namísto všech, kteří otvírají lůno, namísto všech prvorozených synů Izraele, ¹⁷ neboť všechno prvorozené mezi syny Izraele, jak z lidí, tak ze zvířat, je mé. V den, kdy jsem pobil všechny prvorozené v Egyptě, jsem je zasvětil sobě, ¹⁸ avšak namísto všech prvorozených mezi syny Izraele jsem si vzal levity. ^{[y] 19} Tyto levity odevzdané z řad synů Izraele jsem pak dal Áronovi a jeho synům, aby za syny Izraele konali službu při Stanu setkávání a byli za ně výkupným, aby na syny Izraele nepřišla zhoubná rána, když by přistupovali ke svatým věcem.“ ^[z]

²⁰ Mojžíš, Áron a celá obec synů Izraele tedy naložili s levity přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi ohledně levitů přikázal; právě tak s nimi synové Izraele naložili. ²¹ Levité se očistili od hříchu a vyprali si oděv. Áron je nabídl jako obětní dar Hospodinu a vykonal za ně obřad smíření, aby byli očištěni. ²² Poté tedy levité vstoupili do své služby při Stanu setkávání před tváří Árona a jeho synů. Jak Hospodin přikázal Mojžíšovi ohledně levitů, tak s nimi naložili.

²³ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ²⁴ „Toto platí pro levity: Od pětadvaceti let každý z nich nastoupí službu, aby konal práci při Stanu setkávání. ²⁵ Od padesáti let se pak z pracovní služby vrátí a nebude už sloužit. ²⁶ Bude moci pomáhat svým bratrům plnit povinnosti při Stanu setkávání, ale službu konat nebude. Takto naložíš s levity, pokud jde o jejich povinnosti.“

Slavení Hodu beránka

9 V prvním měsíci druhého roku po vyjití z Egypta promluvil Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinaj: ² „Ať synové Izraele v určený čas slaví Hod beránka. ³ Slavte jej v určený čas, čtrnáctého dne tohoto měsíce za soumraku. Budete jej slavit podle všech jeho ustanovení a podle všech jeho pravidel.“ ^[aa]

⁴ Mojžíš řekl synům Izraele, ať slaví Hod beránka, ⁵ a tak za soumraku čtrnáctého dne prvního měsíce slavili Hod beránka na poušti Sinaj. Synové Izraele udělali všechno přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.

⁶ Vyskytli se však muži, kteří nemohli v onen den slavit Hod beránka, neboť se poskvrnili při mrtvému člověku. Proto přišli toho dne před Mojžíše a Árona. ⁷ Řekli: „Poskvrnili jsme se při mrtvému člověku. Proč bychom ale nemohli v určený čas přinést dar Hospodinu spolu se syny Izraele?“

⁸ Mojžíš jim odpověděl: „Počkejte, než vyslechnu, co o vás přikáže Hospodin.“

⁹ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ¹⁰ „Mluv k synům Izraele: Kdokoli z vás nebo z vašich potomků by se poskvrnil při mrtvém nebo byl na daleké cestě, ať přesto Hospodinu slaví Hod beránka. ¹¹ Ať jej slaví za soumraku čtrnáctého dne druhého měsíce. Ať jí beránka s nekvašenými chleby a s trpkými bylinami. ¹² Ať z něj nenechají nic do rána a nezlámou v něm jedinou kost. Ať slaví Hod beránka podle všech jeho ustanovení. ¹³ Kdokoli je ovšem čistý a není na cestách, avšak zanedbá slavení Hodu beránka, ať je vyobcován ze svého lidu, neboť v určený čas nepřinesl dar Hospodinu. Takový člověk ponese hřích.

¹⁴ Kdyby chtěl Hospodinův Hod beránka slavit přistěhovalec žijící u vás, ať jej slaví podle ustanovení a pravidel pro Hod beránka. Pro domácího i hosta žijícího u vás budou platit stejná pravidla.“

Cesta pouští

Pod Božím vedením

¹⁵ V den, kdy byl Příbytek postaven, přikryl Příbytek při Stanu svědectví oblak. Od večera do rána pak spočíval nad Příbytkem v podobě ohně. ^{[ab] 16} Tak tomu bylo stále: Příbytek přikrýval oblak a v noci měl podobu ohně. ¹⁷ Kdykoli se oblak od Stanu vznesl, synové Izraele hned vyráželi na cestu. Kdekoli oblak spočinul, tam synové Izraele tábořili. ¹⁸ Podle Hospodinova rozkazu vyráželi synové Izraele na cestu a podle Hospodinova rozkazu tábořili. Tábořili tak dlouho, dokud oblak spočíval nad Příbytkem. ¹⁹ Někdy oblak prodléval nad Příbytkem mnoho dní; tehdy synové Izraele drželi Hospodinovu stráž a netáhli dál. ²⁰ Jindy se oblak nad Příbytkem zdržel jen několik dní; tehdy tábořili podle Hospodinova rozkazu a podle Hospodinova rozkazu pak táhli dál. ²¹ Když oblak zůstal jen od večera do rána a ráno se opět vznesl, hned táhli dál. Ať se oblak vznesl ve dne nebo v noci, hned táhli dál. ²² Ať už oblak prodléval nad Příbytkem dva dny, měsíc nebo rok, dokud nad ním přebýval, synové Izraele tábořili a nevydávali se na cestu. Jakmile se však vznesl, táhli dál. ²³ Podle Hospodinova rozkazu tábořili a podle Hospodinova rozkazu táhli dál. Podle Hospodinova rozkazu skrze Mojžíše drželi Hospodinovu stráž.

Stříbrné trubky

10 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ² „Vyrob dvě stříbrné trubky. Nech je vytepat, aby ti sloužily ke svolávání obce a když se budou oddíly dávat na pochod. ³ Když se na ně dlouze zatroubí, sejde se k tobě před vchod do Stanu setkávání celá obec. ⁴ Zatroubí-li se jen na jednu, sejdou se k tobě jen vůdcové, náčelníci izraelských tisíců. ⁵ Když zatroubíte s přefukováním, dají se na pochod oddíly tábořící na východě. ⁶ Když zatroubíte s přefukováním podruhé, dají se na pochod oddíly tábořící na jihu. K odchodu se tedy bude troubit s přefukováním, ⁷ zatímco ke svolání shromáždění budete troubit dlouze, bez přefukování.

⁸ Na trubky budou troubit kněží, Áronovi synové; to pro vás bude věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. ⁹ Půjdete-li ve své zemi do války proti útočníku, který by vás napadl, budete na trubky troubit s přefukováním, abyste se připomenuli Hospodinu, svému Bohu, a byli zachráněni od svých nepřátel. ¹⁰ Na trubky budete troubit také ve dnech svých oslav, při slavnostech, při začátcích měsíců, při zápalných obětech a při pokojných obětech. Tak se budete připomínat svému Bohu. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“

Odchod ze Sinaje

¹¹ Dvacátého dne druhého měsíce druhého roku se oblak vznesl od Příbytku svědectví. ¹² Synové Izraele se tedy vydali z pouště Sinaj na svá putování, než oblak spočinul v poušti Paran. ¹³ Tak táhli poprvé podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem:

¹⁴ Nejprve táhl po svých oddílech prapor Judova uskupení; v jejich čele šel Nachšon, syn Aminadabův. ¹⁵ V čele pokolení Isachar šel Netaneel, syn Cuarův, ¹⁶ a v čele pokolení Zabulon šel Eliab, syn Chelonův. ¹⁷ Po složení Příbytku se s nimi vydali na cestu i synové Geršona a Merariho, kteří Příbytek nosili.

¹⁸ Potom táhl po svých oddílech prapor Rubenova uskupení; v jejich čele šel Elicur, syn Šedeurův. ¹⁹ V čele pokolení Šimeonových synů šel Šelumiel, syn Curi-šadajův, ²⁰ a v čele pokolení Gád Eljasaf, syn Reuelův. ²¹ Za nimi táhli Kehatovci, kteří nosili svaté předměty. Než došli na místo, Příbytek býval postaven.

²² Potom táhl po svých oddílech prapor Efraimova uskupení; v jejich čele šel Elišama, syn Amihudův. ²³ V čele pokolení Manases šel Gamaliel, syn Pedacurův, ²⁴ a v čele pokolení Benjamín Abidan, syn Gideoniho.

²⁵ Jako zadní voj všech uskupení táhl po svých oddílech prapor Danova uskupení; v jejich čele šel Achiezer, syn Ami-šadajův. ²⁶ V čele pokolení Ašer šel Pagiel, syn Okranův, ²⁷ a v čele Neftalímova pokolení Achira, syn Enanův. ²⁸ Takto táhli synové Izraele po svých oddílech, když se vydávali na cestu.

²⁹ Mojžíš řekl Chobabovi, synu Midiánce Reuela, svého tchána: ^[ac] „Vydáváme se k místu, o němž nám Hospodin řekl: ‚Dám je vám.‘ Pojď s námi a dobře se o tebe postaráme, neboť Hospodin zaslíbil Izraeli dobré věci.“

³⁰ On mu však odpověděl: „Nepůjdu. Chci se vrátit do své země a ke svým příbuzným.“

³¹ Mojžíš mu řekl: „Neopouštěj nás prosím. Vyznáš se přece na poušti a víš, kde bychom mohli tábořit. Staň se naším průvodcem. ³² Půjdeš-li s námi, podělíme se s tebou o dobrodiní, které nám Hospodin prokáže.“

³³ A tak se vydali na cestu. Po tři dny putovali od hory Hospodinovy. ^[ad] Ty tři dny putovala Truhla Hospodinovy smlouvy před nimi, aby jim hledala místo k odpočinku. ³⁴ Během dne, když byli na cestě z tábora, býval nad nimi Hospodinův oblak.

³⁵ Kdykoli se Truhla vydávala na cestu, Mojžíš říkával:

³⁶ Kdykoli pak měla spočinout, říkával:

Těžkosti

11 Lid si pak před Hospodinem začal stěžovat na těžkosti. Když to Hospodin uslyšel, vzplanul hněvem. Hospodinův oheň vyšlehl proti nim a pohltil okraj tábora. ² Lid tedy volal k Mojžíšovi, a když se Mojžíš modlil k Hospodinu, oheň uhasl. ³ To místo nazvali Tabera, Spáleniště, neboť tam proti nim vyšlehl Hospodinův oheň.

Vzpoura kvůli masu

⁴ Chátry přimíšené k nim se pak zmocnila lačnost. Synové Izraele se k nim připojili a dali se znovu do pláče: „Kdo nás nakrmí masem? ⁵ Vzpomínáme na ryby, které jsme v Egyptě jedli zadarmo, na okurky a melouny, na pórek, cibuli a česnek. ⁶ Teď máme jen vyprahlé krky a v dohledu nic než ta mana!“ ^[ae]

⁷ Mana byla jako semeno koriandru a barvou připomínala vonnou pryskyřici. ⁸ Lid ji vycházel sbírat, potom ji mleli ručním mlýnkem nebo drtili v moždíři, vařili v hrnci nebo z ní pekli chlebové placky. Chuť měla šťavnatou jako čerstvý olej. ⁹ Když na tábor v noci padala rosa, mana padala s ní.

¹⁰ Mojžíš tedy slyšel, jak lid pláče, každý u vchodu do svého stanu, jeden rod za druhým. Hospodin vzplanul velikým hněvem. Mojžíš byl z toho nešťastný ¹¹ a řekl Hospodinu: „Proč jsi na svého služebníka tak zlý? Čím jsem se ti znelíbil, žes mne obtěžkal celým tímto lidem? ¹² Byl jsem to já, kdo je všechny počal? Byl jsem to já, kdo ten lid zplodil, že mi říkáš: ‚Nes jej v náručí, jako nosí chůva nemluvně‘? Jak je mám vést do země, kterou jsi s přísahou slíbil jejich otcům? ¹³ Kde mám vzít maso pro všechen tento lid? Vždyť na mě s pláčem naléhají: ‚Dej nám maso, chceme jíst!‘ ¹⁴ Sám je všechny neunesu, je to nad mé síly! ¹⁵ Chceš-li se mnou jednat takto, prokaž mi prosím laskavost a raději mě zabij. Už se nemohu dívat na své neštěstí!“

¹⁶ Hospodin Mojžíšovi řekl: „Shromáždi mi z izraelských stařešinů sedmdesát mužů, které znáš jako stařešiny a správce lidu. Vezmi je ke Stanu setkávání, ať se tam postaví s tebou. ¹⁷ Já sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Tehdy vezmu z Ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně, aby nesli břímě lidu s tebou a nemusel jsi je nést sám.

¹⁸ Lidu řekni: Posvěťte se pro zítřek. Budete jíst maso, neboť jste před Hospodinem naříkali: ‚Kdo nám dá najíst masa? To jsme se měli lépe v Egyptě!‘ Hospodin vás tedy nakrmí masem. ¹⁹ Nebudete ho jíst jeden nebo dva dny, pět, deset nebo dvacet dní, ²⁰ ale celý měsíc. Poleze vám z chřípí a zhnusí se vám, protože jste zavrhli Hospodina, který je uprostřed vás, a naříkali jste před ním: ‚Proč jsme jen odešli z Egypta?‘“

²¹ Mojžíš ale namítl: „Lid kolem mě čítá šest set tisíc pěších, a ty říkáš: ‚Dám jim masa, že budou jíst celý měsíc!‘ ²² Má se snad pro ně pobít všechen brav a skot, aby měli dost? Mají se pro ně vylovit všechny ryby z moře, aby měli dost?“

²³ „Je na to snad Hospodinova ruka krátká?“ odpověděl Hospodin Mojžíšovi. „Teď uvidíš, zda se mé slovo při tobě naplní, nebo ne.“

²⁴ Mojžíš tedy vyšel ven a vyřídil Hospodinova slova lidu. Shromáždil sedmdesát stařešinů z lidu a postavil je okolo Stanu. ²⁵ Tehdy Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil s ním. Vzal z Ducha, který byl na Mojžíšovi, a udělil jej těm sedmdesáti stařešinům. Jakmile na nich Duch spočinul, prorokovali, ale pak už nikdy.

²⁶ Dva muži ovšem zůstali v táboře; jeden se jmenoval Eldad a druhý Medad. Protože byli na seznamu, spočinul Duch i na nich (ačkoli nevyšli ke Stanu), a tak prorokovali v táboře. ²⁷ Jeden mládenec přiběhl a oznámil Mojžíšovi: „Eldad a Medad prorokují v táboře.“

²⁸ Jozue, Nunův syn, který byl od mládí Mojžíšovým pomocníkem, ^[af] na to řekl: „Mojžíši, pane můj, zabraň jim v tom!“

²⁹ Mojžíš mu odpověděl: „Ty kvůli mně žárlíš? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin udělil svého Ducha!“ ³⁰ A tak se Mojžíš se stařešiny Izraele vrátil do tábora.

³¹ Vtom se zvedl vítr od Hospodina, přivál od moře křepelky a zasypal jimi tábor ze všech stran, na jeden den cesty široko daleko, do výše kolem dvou loktů ^[ag] od země. ³² Lid pak byl celý den a celou noc a celý následující den na nohou a sbíral křepelky. Kdo nasbíral nejméně, měl jich deset chomerů, ^[ah] takže si je rozprostřeli po celém táboře. ³³ Ještě měli maso v zubech, ještě ho ani nerozžvýkali, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a udeřil na lid přetěžkou ranou. ³⁴ To místo pak dostalo jméno Kibrot-hataava, Hroby lačnosti, neboť tam pohřbili lidi propadlé lačnosti.

³⁵ Z Kibrot-hataavy pak lid vytáhl do Chacerotu a v Chacerotu zůstali.

Vzpoura Mojžíšových sourozenců

12 Miriam pak s Áronem pomlouvala Mojžíše kvůli kúšské ženě, kterou si vzal: „Vzal si za ženu Kúšanku!“ ^{[ai] 2} Říkali také: „Mluví snad Hospodin jen skrze Mojžíše? Nemluví také skrze nás?“ A Hospodin to slyšel.

³ (Mojžíš byl velmi pokorný člověk, nejpokornější ze všech lidí na zemi.)

⁴ Hospodin ihned Mojžíšovi, Áronovi a Miriam řekl: „Všichni tři jděte ke Stanu setkávání!“ Všichni tři tedy šli. ⁵ Hospodin sestoupil v oblakovém sloupu, postavil se u vchodu do Stanu a zvolal: „Árone a Miriam!“ A když ti dva přišli, ⁶ řekl:

⁹ Hospodin proti nim vzplanul hněvem a odešel.

¹⁰ Oblak se vzdálil od Stanu a hle, Miriam byla malomocná, ^[aj] bílá jako sníh! Když se Áron otočil k Miriam a spatřil, že je malomocná, ¹¹ řekl Mojžíšovi: „Odpusť, můj pane! Netrestej nás prosím za hřích, který jsme tak pošetile spáchali. ¹² Prosím, ať má sestra není jako mrtvý plod, co vyšel z lůna matky s tělem napůl zetlelým!“

¹³ Mojžíš tedy volal k Hospodinu: „Snažně prosím, Bože, uzdrav ji!“

¹⁴ Hospodin Mojžíšovi odpověděl: „Kdyby jí otec plivl do tváře, nenesla by tu hanbu sedm dní? Ať je tedy na sedm dní vykázána z tábora; teprve pak bude přijata zpět.“ ¹⁵ Miriam tedy byla na sedm dní vykázána z tábora. Lid se nehnul dál, dokud Miriam nebyla přijata zpět.

¹⁶ Potom lid vytáhl z Chacerotu a utábořil se v poušti Paran.

Vzpoura deseti zvědů

13 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ² „Vyšli muže, aby prozkoumali kanaánskou zem, kterou dám synům Izraele. Z každého otcovského pokolení vyšlete po jednom muži. Ať to jsou samí vůdcové.“

³ A tak je Mojžíš vyslal z pouště Paran podle Hospodinova rozkazu. Všichni to byli přední mužové mezi syny Izraele. ⁴ A toto jsou jejich jména:

Šamua, syn Zakurův, z pokolení Ruben,

⁵ Šafat, syn Choriův, z pokolení Šimeon,

⁶ Káleb, syn Jefunův, z pokolení Juda,

⁷ Jigal, syn Josefův, z pokolení Isachar,

⁸ Hošea, syn Nunův, z pokolení Efraim,

⁹ Palti, syn Rafuův, z pokolení Benjamín,

¹⁰ Gadiel, syn Sodiův, z pokolení Zabulon,

¹¹ Gadi, syn Susiův, z pokolení Josefova syna Manasese,

¹² Amiel, syn Gemaliův, z pokolení Dan,

¹³ Setur, syn Mikaelův, z pokolení Ašer,

¹⁴ Nachbi, syn Vofsiův, z pokolení Neftalí,

¹⁵ Geuel, syn Makiův, z pokolení Gád.

¹⁶ To jsou jména mužů, které Mojžíš vyslal prozkoumat zem. Nunova syna jménem Hošea, Spása, Mojžíš přejmenoval na Jozue, Hospodin je spása.

¹⁷ Když je Mojžíš vysílal prozkoumat kanaánskou zem, řekl jim: „Jděte vzhůru do Negevu, potom vystupte do hor ¹⁸ a podívejte se, jaká je ta země a jaký lid v ní bydlí. Je silný, nebo slabý? Je jich málo, nebo hodně? ¹⁹ Jaká je země, v níž bydlí? Dobrá, nebo špatná? Jaká jsou města, v nichž sídlí? Otevřená, nebo opevněná? ²⁰ Jaká je to země? Úrodná, nebo chudá? Jsou v ní stromy, nebo ne? Osmělte se a přineste z té země něco ovoce!“ (Byl totiž právě čas prvních hroznů.)

²¹ A tak vyrazili prozkoumat tu zem od pouště Cin až po Rechob u Lebo-chamátu. ²² Když vystoupili do Negevu, vydali se k Hebronu, kde žili Achiman, Šešaj a Talmaj, potomci Anakovi. (Hebron byl postaven o sedm let dříve než egyptský Soan.) ²³ Když došli k údolí Eškol, uřízli tam ratolest s takovým vinným hroznem, že ji museli nést na sochoru dva muži. Vzali také granátová jablka a fíky. ²⁴ Podle hroznu, který tam synové Izraele uřízli, se tomu místu říká Nachal Eškol, Údolí hroznu. ²⁵ Po čtyřiceti dnech se pak z průzkumu země vrátili.

²⁶ Vydali se rovnou k Mojžíši a Áronovi a k celé izraelské obci do Kádeše v Paranské poušti. Podali jim všem zprávu a ukázali jim ovoce té země. ²⁷ Vyprávěli: „Přišli jsme do země, do níž jsi nás poslal. Skutečně oplývá mlékem a medem ^[ak] a toto je její ovoce. ²⁸ Jenže lid, který v té zemi bydlí, je silný, města jsou opevněná a velmi veliká, a navíc jsme tam viděli syny Anakovy. ²⁹ V negevském kraji žije Amalek; v horách bydlí Chetejci, Jebusejci a Emorejci; při moři a podél Jordánu pak bydlí Kananejci!“

³⁰ Káleb však lid stojící před Mojžíšem uklidňoval: „Pojďme přece vzhůru a obsaďme tu zem. Dokážeme ji ovládnout!“

³¹ Muži, kteří šli s ním, ale řekli: „Nemůžeme jít proti tomu lidu. Je silnější než my!“ ³² Zemi, kterou prozkoumali, pak začali synům Izraele pomlouvat: „Země, kterou jsme prošli a prozkoumali, požírá své obyvatele. Všichni lidé, které jsme tam viděli, jsou muži ohromné postavy! ³³ Viděli jsme tam i zrůdné obry, mezi něž patří synové Anakovi. Připadali jsme si proti nim jako kobylky a stejně tak jsme připadali i my jim!“

Vzpoura proti Hospodinu

14 V celé obci tehdy nastalo pozdvižení. Lid se dal do křiku a naříkal celou noc. ² Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá obec jim vyčítala: „Ach, proč jsme nezemřeli v Egyptě! Ach, proč jsme nezemřeli na této poušti! ³ Proč nás Hospodin vede do té země? Abychom padli mečem? Aby se naše ženy a děti staly kořistí? Není pro nás lepší vrátit se do Egypta?“ ⁴ Mezi sebou pak začali říkat: „Určeme si vůdce a vraťme se do Egypta!“

⁵ Mojžíš a Áron tehdy před celou shromážděnou izraelskou obcí padli na tvář.

⁶ Dva z těch, kdo šli prozkoumat zem – Jozue, syn Nunův, a Káleb, syn Jefunův – roztrhli svá roucha ⁷ a promluvili k celé izraelské obci: „Země, kterou jsme prošli a prozkoumali, je velmi, velmi dobrá zem! ^{[al] 8} Budeme-li se Hospodinu líbit, uvede nás do té země a dá nám tu zem oplývající mlékem a medem. ⁹ Jenom se nebuřme proti Hospodinu! Lidu té země se nebojte, zhltneme je jako sousto chleba! Jejich záštita je opustila, ale s námi je Hospodin; nebojte se jich!“

¹⁰ Celá obec se už chystala ukamenovat je, když vtom se všem synům Izraele ukázala ve Stanu setkávání Hospodinova sláva. ¹¹ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Jak dlouho mnou bude tento lid pohrdat? Jak dlouho mi bude odmítat věřit i přes všechna znamení, která jsem uprostřed nich vykonal? ¹² Udeřím na ně morem, zřeknu se jich a z tebe udělám větší a mocnější národ, než jsou oni!“

¹³ Mojžíš ale Hospodinu odpověděl: „Egypťané, z jejichž středu jsi vyvedl tento lid svou silou, se to doslechnou ¹⁴ a povědí to obyvatelům této země. Ti už slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu; že ty, Hospodine, jsi spatřován tváří v tvář, že tvůj oblak stojí nad nimi, že ty sám je předcházíš v oblakovém sloupu ve dne a v ohnivém sloupu v noci. ¹⁵ Když tento lid do posledního vybiješ, národy, které o tobě slyšely, řeknou: ¹⁶ ‚Hospodin pobil ten lid na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim s přísahou zaslíbil.‘

¹⁷ Kéž se teď prosím rozmůže tvá síla, Pane můj. Vždyť jsi sám řekl:

¹⁹ Prosím, pro své veliké milosrdenství odpusť tomuto lidu jeho nepravost, tak jak jsi jim odpouštěl od Egypta až doposud!“

²⁰ Hospodin odpověděl: „Odpouštím, jak jsi řekl. ²¹ Avšak, jakože jsem živ a Hospodinova sláva naplňuje celou zem: ²² Nikdo z těch, kdo spatřili mou slávu a má znamení, která jsem konal v Egyptě a na poušti, nikdo z těch, kdo mne už desetkrát pokoušeli a neposlouchali, ²³ nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům. ^[an] Nikdo z těch, kdo mnou pohrdli, ji nespatří! ²⁴ Můj služebník Káleb má ale jiného ducha – vydal se mi cele. Jej uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho símě ji získá za dědictví. ²⁵ Jelikož prý ‚v nížině bydlí Amalekovci a Kananejci,‘ zítra se obraťte a táhněte pouští zpět k Rudému moři!“

²⁶ Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: ²⁷ „Jak dlouho bude proti mně toto zlé srocení reptat? Slyšel jsem reptání synů Izraele, slyšel jsem, jak proti mně reptají! ²⁸ Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Hospodin, že s vámi naložím tak, jak jste přede mnou sami řekli: ²⁹ Vaše mrtvoly padnou na této poušti. Nikdo z vás všech, kdo byli sečteni, nikdo od dvaceti let výše, ^[ao] nikdo z vás, kdo jste proti mně reptali, ³⁰ nevejde do země, o níž jsem přísahal, že vás v ní usadím – jedině Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův. ³¹ Vaše děti, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí, ty do ní uvedu a poznají tu zem, kterou jste zavrhli. ³² Vaše mrtvoly však padnou na této poušti. ³³ Vaši synové budou čtyřicet let tuláky v poušti a ponesou následky vašeho smilstva, dokud vaše mrtvoly až do poslední nepadnou na poušti. ³⁴ Po čtyřicet let ponesete svůj trest, podle počtu dní, v nichž jste prozkoumávali zem. Z každého z těch čtyřiceti dní se stane rok, abyste poznali mou nelibost. ³⁵ To říkám já, Hospodin. Takto naložím s celým tímto zlým srocením, které se proti mně srotilo: zde na této poušti do posledního pomřou!“

³⁶ Muži, které Mojžíš vyslal prozkoumat zem a kteří o ní po svém návratu roznášeli pomluvy (čímž podnítili celou obec k reptání proti Mojžíšovi), ³⁷ mezitím zemřeli. Všechny, kdo o té zemi roznesli hanebnou pomluvu, zasáhla před Hospodinem náhlá rána. ³⁸ Z těch, kdo šli prozkoumat zem, zůstal naživu jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův.

Marný pokus dobýt Kanaán

³⁹ Jakmile Mojžíš všechna ta slova vyřídil synům Izraele, lid se dal do velikého nářku. ⁴⁰ Časně ráno pak vstali a vydali se vzhůru k horskému hřebenu se slovy: „Ano, zhřešili jsme, ale teď jsme připraveni! Vyrazíme k místu, které nám Hospodin slíbil.“

⁴¹ Mojžíš ale řekl: „Proč znovu přestupujete Hospodinův rozkaz? Nemůžete uspět! ⁴² Nevyrážejte, vždyť mezi vámi není Hospodin a vaši nepřátelé vás porazí!